17.6.2018

Mýty a fakta

Mýtus: „Obchvat odvede většinu dopravní zátěže z města.“

V blízkosti centra města, na Říčním okruhu, dnes projede až 14 000 vozidel za 24 hodin. Na Opavské ulici je to přes 9 300 a na Albrechtické více než 9 700 vozidel. Představa, že většina této dopravní zátěže jako mávnutím kouzelného proutku zmizí, je bohužel mylná. Miliarda korun se promění v beton jako voda ve víno, ale doprava ve městě zůstane na podobné úrovni. Těch pár tiráků a páteční vlna lufťáků ale pár minut nepochybně ušetří.

Intenzita automobilové dopravy na trase I/57 Krnov – Bartultovice. Zdroj dat: http://scitani2016.rsd.cz/

Většinu dopravní zátěže tvoří doprava vnitroměstská, zdrojová a cílová – to jsou například cesty do práce, do školy či do hypermarketu v centru města, dojížďka z Krnova do Opavy či z Bruntálu do Krnova. Dálková tranzitní doprava, byť by si to možná někteří radní přáli, opravdu nehraje klíčovou roli. Vždyť v Krásných Loučkách už je denní intenzita jen 5 500 vozidel a za Albrechticemi jen 3 200 vozidel. A v Bartultovicích? Tak to je vyloženě silnice duchů (1 100 vozidel / 24 hodin).

Silnice duchů v Bartultovicích – auto tam potkáte jen výjimečně (Zdroj: Mapy.cz – Panorama)

Doprava ve městě se změní teprve ve chvíli, až své dopravní chování změní sami Krnováci. Až začnou do práce (a do školy) využívat více kolo a městskou dopravu a na příměstských trasách železniční a autobusovou dopravu. To se však, zcela přirozeně, změní teprve tehdy, až jim Město nabídne opravdu kvalitní cyklistickou infrastrukturu (cyklopruhy a cyklostezky), až odstraní nebezpečné křižovatky a další kolizní místa (chybějící přechody), až bude MHD opravdu rychlá a efektivní (dnes je pomalejší než kolo), až jim kraj a stát nabídne rychlé a komfortní vlaky na úrovni 21. století, nikoliv přehlídku vlaků/vraků z doby normalizace. Taková opatření by bezesporu stála také dost peněz, ale celkový efekt na dopravu ve městě by byl nesrovnatelný.

Mýtus: „Obchvat hradí stát a městský rozpočet to nijak nezatíží.“

„Konečně si na nás Praha vzpomněla, konečně nasypou nějaké peníze i nám.“

Žijeme v pohraničí, v hospodářsky slabém regionu a za humny je prokleté Osoblažsko. V očích mnohých lidí za všechno můžou Pražáci, pro které jsme skoro Ukrajina. A nyní konečně půjdou nějaké peníze i k nám! No, není to skvělé?

Investorem obchvatu je Ředitelství silnic a dálnic ČR, čili stát. Velkou část nákladů ale uhradí Evropská unie v rámci Operačního programu Doprava. Není však pravdou, že Město Krnov z toho vyjde úplně s čistým štítem. Vzhledem k mnohým nedořešeným místům (např. křižovatky, pěší vazby, zaslepení Okružní ulice v Chomýži) lze očekávat navazující investice v režii Města až v řádech milionů korun.

Město Krnov totiž ke stavbě od počátku přistupuje spíše pasivně a dlouhou dobu ani nevědělo, jak budou konkrétní místa vypadat. Nikdo se nad projektovou dokumentací nepozastavil, nezajímal se… Slovy klasika: „Pokud vzniknou nějaká problematická místa, tak je budeme řešit až potom, teď hlavně ať už se to postaví!“ Kdo bude potenciálně hradit přestavbu problematických křižovatek?

Připomeňme, že by obec měla ze své podstaty především hájit zájmy svých vlastních občanů (ano, i obyvatel Hlubčického předměstí a Chomýže). Například Magistrát Hradce Králové nyní podal námitky ve stavebním řízení k dálnici D11, protože nebyla z jeho pohledu dostatečně zajištěna protihluková opatření a obslužné komunikace. Přesto, že stavbu dálnice schvaluje, hájí své vlastní obyvatele, i když bydlí v okrajových čtvrtích. Je to zcela legitimní a správný postup. V Krnově by to však bylo něco nemyslitelného.

Mýtus: „Obchvat bude mít pozitivní dopad na životní prostředí ve městě.“

Tento mýtus pracuje s představou, že po výstavbě obchvatu budou krnovské ulice autoprázdné a bude se nám tak ve městě lépe žít. Za prvé se to nestane, a za druhé se zapomíná na výrazný vliv obchvatu na rekreační zónu u řeky Opavice od Chomýže až po soutok, mimo jiné na likvidaci zahrádkářských osad. Celkový dopad na životní prostředí je tak přinejmenším rozporuplný.