Vliv obchvatu na životní prostředí bude značný. Ale mohlo být i hůř.

Obchvaty se budují proto, aby z intravilánu (zastavěného území) měst a obcí odvedly tranzitní dopravu, především pak náklaďáky a kamiony. V nemalé míře tak – alespoň v obecné rovině – přispívají ke zlepšení životního prostředí v těchto obcích. Krásným příkladem je „stará jedenáctka“ vedoucí přes Hrabyni a Velkou Polom na Opavsku. Každá novostavba s sebou přirozeně nese i negativní vlivy na krajinu a životní prostředí – tím nejmenším je zábor zemědělské půdy v nížině, větším je pak zásah do lesa či jiných ekosystémů a chráněných území. Extrémním případem je pak necitlivé vedení dálnice D8 skrz CHKO České středohoří, které nelze hodnotit jinak, než jako selhání státu.

Jak je to tedy s vlivem SV obchvatu Krnova na životní prostředí? Je třeba si přiznat, že vliv na krajinu a ŽP nebude rozhodně zanedbatelný. Vzhledem k tomu, že obchvat odvede jen nízký podíl dopravní zátěže z centra, bude celkový vliv skutečně negativní. Obchvat již zlikvidoval většinu zahrádek v zahrádkářských osadách, bude procházet klidovou zónou kolem řeky Opavice, dokonce v bezprostřední blízkosti soutoku… Přesto mohlo být i hůř – zvolená trasa obchvatu je v komplexním měřítku asi nejmenším zlem…

Proč to nevedli dál od města?! Vždyť je tam tolik prostoru!

Toto tvrzení slýcháváme často. Zaznívá od lidí, kteří sice byli pro výstavbu obchvatu, avšak optimálně v jiné trase – severněji – dál od města. Při detailním pohledu na mapu však zjistíme, že jiná trasa by nám klidnější spánek nepřinesla. Obchvat by musel procházet rozsáhlou oblastí akumulace pitné vody včetně ochranného pásma vodního zdroje 1. stupně. I v současnosti toto téma vyvolává velké emoce, přitom zásah do ochranného pásma vodního zdroje je prakticky zanedbatelný a přijatá opatření lze považovat za dostatečná. Pokud bychom se posunuli ještě více na sever, došlo by k zásahu do přírodní památky Staré hliniště, která je evropsky významnou lokalitou soustavy NATURA 2000. V neposlední řadě je třeba se podívat na vedení státní hranice – obchvat vedený přes Polsko je ryzí utopie, nehledě na neúměrné zvýšení délky a tedy i celkových nákladů již tak megalomanské stavby.

V období příprav výstavby (před 10 a více lety) jsme se měli spíše ptát, zda severovýchodní obchvat vůbec potřebujeme… zda skutečně výrazně pomůže dopravní situaci v intravilánu města, zda přispěje k rozvoji Krnovska a celého kraje… Bohužel skutečně objektivní analýzy jsme se nikdy nedočkali…

Podívejte se na přehlednou mapu:

Uložit odkaz do záložek.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *